Adventní kalendář: 10. prosinec

S každým otevřeným okénkem se blíží čas, kdy si po štědrovečerní večeři rozbalíme dárky. Donese vám je Ježíšek nebo Santa Claus? Pojďme se letem světem podívat na to, v jakých zemích kdo a kdy nosí dárky.

Plejádu mýtických a folklorních postav, které nosí v Evropě v zimním čase dárky, bychom mohli rozdělit do několika hlavních tradic. Tu první představuje tradice starého muže, ať už se jedná o náboženský zvyk či obyčej spojený se zimou jako takovou. Sem můžeme zařadit dědu Mráze, svatého Mikuláše, Santa Clause, svatého Basila. Druhá tradice reprezentuje Krista Pána jako dítě (Ježíšek, Jezulátko, Christkind). Třetí, velmi rozšířená je tradice tří králů, kteří nesou dary tak, jak je nesli Ježíškovi. Pak tu ještě máme tradici, která vychází z mýtů spojených s folklorními či pohanskými zvyky a zimou (sněžná koza, vánoční kozel).

Klanění tří králů (autor Albrecht Dürer, zdroj Wikipedia Commons)

Ježíšek nosí dárky na Štědrý večer v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku, na jihu a jihozápadě Německa, v některých německy mluvících částech Švýcarska a také v nejjižnější části Polska. Původně tomu tak však nebylo. Až do 16. století u nás, podobně jako v okolních zemích, naděloval dárky sv. Mikuláš. Jak se k nám dostal Ježíšek? Možná vás to překvapí, ale zjednodušeně řečeno za Ježíška můžeme poděkovat Martinu Lutherovi. Známý reformátor chtěl upozadit populární kult „papežence“ sv. Mikuláše, a tak přišel s představou Jezulátka (v němčině Christkind nebo Christkindl). Luther hlásal obdarovávání „svatým Kristem“ o Štědrém večeru. Lutherova představa Krista–dítěte byla natolik abstraktní, že si ho lidé začali zhmotňovat, nejčastěji do podoby blonďatého kudrnatého dítěte s andělskými křídly. Ježíšek se v Německu na většině území neudržel. Udržel se hlavně na jihu a jihozápadě Německa (6 spolkových zemí). V ostatních deseti spolkových zemích nosí dárky Weihnachtsmann (Vánoční muž).

Ilustrace Ježíška jako andělského stvoření s korunkou na hlavě v německé dětské knížce Struwwelpeter (Střapatý Petr, autor Heinrich Hoffmann)

U nás měl Ježíšek tak trochu namále v 50. letech 20. století. Komunisté chtěli podle sovětského vzoru zavést ruského dědu Mráze a skrze závodní odbory vnucovali nadílku až na Nový rok. Legendární byl v tomto ohledu rozhlasový projev předsedy vlády Antonína Zápotockého z roku 1952, který se snažil děti přesvědčit, že „Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný. Je pěkně oblečený, v beranici a kožichu. […] Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy. Nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách.“ Naštěstí to Ježíšek ustál před ruským dědou Mrázem, který ke stromečku (rusky „jolka“) nosí dárky spolu se Sněhurečkou na Nový rok.

Novoroční slavnost jolky s dědou Mrázem a Sněhurečkou v Německé demokratické republice, 1979

Patrně celosvětově nejznámějším je i díky marketingu americký Santa Claus, který se vyvinul z postavy sv. Mikuláše. Od Santa Clause se v dnešní době příliš neodlišuje Otec Vánoc – Father Christmas, který nosí dárky ve Velké Británii, stejně tak dánský Julemand, jenž má rovněž jako Santa soby a bydlí na severním pólu. Podobné to je i s holandským Sinterklaasem či švédským Jultomtenem. Jako Père Noël (Otec Vánoc) chodí ve Francii, ve Španělsku je nazýván Papá Noel (Táta Vánoc), v Německu zmíněný Weihnachtsmann, v Chorvatsku děda Božičnjak, v Itálii dárky rozdává Babbo Natale (Tatínek Vánoc). A co zmíněný svatý Basil (Agios Vasilis)? Ten rozdává dárky na Nový rok v Řecku, na Kypru, částečně v Gruzii a Arménii.

Merry Old Santa Claus, autor Thomas Nast, ilustrace vyšla 1. ledna 1881 v časopise Harper's Weekly, původně dřevoryt. Thomas Nast měl největší vliv na současnou podobu Santa Clause, a to více než 50 let před dnes často zmiňovanou reklamou na Coca-Colu z 30. let 20. století (ta pouze Santovu podobu zpopularizovala).

V Itálii nosí dárky i čarodějnice Befana, která má svůj původ v tříkrálové tradici. Pověst říká, že ji do Betléma pozvali tři králové, když jim na jejich cestě nabídla nocleh. Befana nejdříve cestu za Ježíškem odmítla, a když si to později rozmyslela, nemohla už tři krále najít. Na cestu se vydala s pytlem sladkostí a dárečků pro Ježíška, klepala na dveře a obdarovávala ostatní děti v naději, že jednou najde i Ježíška. Tříkrálová tradice se udržuje v mnoha zemích, třeba ve Španělsku a v mnoha latinskoamerických zemích nosí tři králové (Els Tres Reis) dětem 6. ledna drobné dárky.

Befana

Někteří dárkonoši nás mohou opravdu překvapit i pobavit. Kupříkladu v Sýrii tamním křesťanům naděluje dárky nejmenší a nejmladší z velbloudů tří králů. Děti mu večer ke dveřím připraví seno a vodu a on jim tam na oplátku nechá dárky. V Argentině naděluje na Tři krále kůň Magi do vyčištěných bot. Ve Finsku nosí dárky kozel a na Islandu mají rovnou 13 sněžných mužíků Jolasveinarů a také „vánoční kočku“ Jólakötturinn, která požírá lidi, kteří před Štědrým dnem nedostali od svých blízkých žádné nové oblečení. Údajně tato pověst vznikla proto, aby se na podzim urychlilo zpracování vlny. A v Polynésii nosí dárky obří krab.

Vánoční muž na vánočním kozlovi