Adventní kalendář: 20. prosinec

„Hej mistře, vstaň bystře...“ Ano, poznáváte dobře. Dnešní adventní okénko bude věnováno České mši vánoční. A také půlnoční...

Vánoce jsou důležitým křesťanským svátkem a často rovněž jedním z mála období, kdy do kostela zavítají i lidé, kteří tam běžně nechodí. Velmi oblíbená je tzv. půlnoční mše. Jedná se o lidový název pro vigilii, tedy slavnostní mši slouženou v předvečer svátku Narození Páně. Tyto mše byly vždy velmi oblíbené jak ve městech, tak na venkově. A jsou dodnes. Hlas půlnočních zvonů má podle pověry kouzelnou moc, o štědrovečerní noci se díky nim otevírají poklady a probouzejí mrtví.

Vigilie (zdroj: Wikipedia Commons)

Půlnoční mší byla inspirována Česká mše vánoční, někdy také uváděna jako mše Hej mistře. Jedná se o církevní skladbu s ryze pastorálním rázem. Společně s koledami Chtíc, aby spal a Veselé vánoční hody patří k nejznámějším českým vánočním skladbám, u nichž je znám autor. Vypráví příběh o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů ke Kristovým jesličkám. Autorem hudby i libreta je Jakub Jan Ryba (1765–1815, křtěný jako Jakub Šimon Jan Ryba). Tento hudební skladatel a pedagog přelomu klasicismu a romantismu se ve své tvorbě inspiroval lidovým prostředím, slavnostmi a lidovými písněmi, které rovněž sbíral. Své nejslavnější dílo, Českou mši vánoční, napsal roku 1796. Lidově se jí říká Rybovka. Byla napsána česky, ale v dobových katalozích Habsburské monarchie musel být název uváděn latinsky nebo německy. Latinský název: Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. accomodata in linguam bohemicam musicamque redacta per Jac. Joa. Ryba („Slavnostní mše k svátku Narození Páně, přizpůsobená českému jazyku a hudbě“). Zkrácený latinský název: Missa pastoralis bohemica (Pastorální česká mše). Německý název: Böhmische Weihnachtsmesse (Česká vánoční mše).

Jakub Jan Ryba – fiktivní portrét, který vznikl až po jeho smrti

Jakub Jan Ryba původně napsal Českou mši vánoční v tónině A dur (dnes se hraje často o tón níže, v G dur). Velmi rychle se stala oblíbenou a díky četným opisům se šířila do všech českých oblastí. Prakticky od počátku ale vznikalo mnoho úprav, ať už se jednalo o instrumentaci, změny textu či dokonce melodie. Bohužel se nedochovala originální partitura, v současnosti hrané verze jsou sestaveny na základě kritických rozborů opisů. Původně byla skladba napsána pro sólové hlasy a smíšený sbor, koncertantní flétnu, 2 klarinety, 2 lesní rohy, clarino principale (trubku), dvoje housle, violu, kontrabas, tympány a koncertantní varhany.

Rybovka na hlavním nádraží v Praze se hraje každoročně od roku 2001 (zdroj: ČTK)

Rybovka je dodnes oblíbená díky srozumitelnosti, radostné svěží atmosféře a pastorálnímu rázu, který je zasazen do českého prostředí. Stala se jedním ze symbolů českých Vánoc.