Adventní kalendář: 18. prosinec

Stejně jako mnoho dalších tradic a zvyků navazuje koledování, tedy obchůzky doprovázené zpěvy a prosbou o výslužku, na mnohem starší, předkřesťanskou tradici – rituální zpěvy v rámci prosincových římských saturnálií, které se konaly v době zimního slunovratu.

Slovo koleda pochází nejspíše z latinského Calendae (kalendy), označujícího první dny v měsíci. V našem případě konkrétně první lednové dny, kdy probíhaly novoroční oslavy. Na Balkáně se „kalendou“ nazývaly pohanské oslavy zimního slunovratu.

V Anglii je zpívání koled doloženo již v 15. století. Nekoledovalo se jen o Vánocích, ale i při jiných příležitostech – zpívaly se světské písně i písničky „ušité na míru“ konkrétní události. Od poloviny 19. století se zde stala nesmírně populární koleda „Dobrý král Václav“ inspirovaná českým světcem a knížetem sv. Václavem. Věděli jste, že její text je vlastně adaptací české básně Václava Aloise Svobody z roku 1847 s názvem „Svatý Václav a Podivín“? Není to jediná koleda, která získala velký ohlas – co třeba taková Tichá noc od rakouských autorů Franze Xavera Grubera a Josepha Mohra, která poprvé zazněla už roku 1818? Tu jistě známe všichni.

Vánoční koleda v Lucernu, 1887 (autor Hans Bachmann, volné dílo na Wikimedia Commons)

Autorem nejstarší písemné zprávy o koledě v českých zemích byl mnich z břevnovského kláštera Jan z Holešova. Ten už kolem roku 1400 popisuje vánoční píseň „Vele, vele, stojí dubec uprostřed dvora“. Tu většina z nás asi nezná. Zato píseň „Narodil se Kristus Pán“ už jistě ano – doložena je z přelomu 15. a 16. století a její notový zápis nalezneme například v kutnohorském graduálu Českého muzea stříbra.

Graduál Českého muzea stříbra v Kutné Hoře (dostupný online: www.cms-kh.cz/texty-a-clanky)

Další známou koledou je barokní „Chtíc, aby spal“ od Adama Václava Michny z Otradovic či „Veselé vánoční hody“ ze 17. století od jezuity Bedřicha Bridela.

Ve středověku chodili koledovat žáci, ale i duchovenstvo. Bývala to velká sláva a také vítaný zdroj příjmu. Časem však obchůzky získaly až příliš nevázaný charakter, a proto byla účast duchovním zakazována. Tradice koledníků zažila velkou renesanci v 18. a 19. století. K jejímu oživení, zejména v Anglii, přispělo i vydání povídky Charlese Dickense Vánoční koleda.

První vydání knížky Vánoční koleda od Charlese Dickense, 1843 (ilustrace John Leech, volné dílo na Wikimedia Commons)

Koledovat se chodilo na Štědrý den, na sv. Štěpána, na Nový rok, na Tři krále i na další svátky. Ve 20. století tradice postupně upadala, zejména v jeho druhé polovině.

Pohlednice vydaná kolem roku 1927 (archiv Marcely Zemanové)

Dnes se koledníci alespoň částečně vracejí do mnohých vsí i měst. Potkat je můžete zejména na Tři krále v rámci charitativní Tříkrálové sbírky.